Až na tento termín se povedlo objednat vstupenky do vily Tugendhat. Dopoledne jsme navštívili Augustiniánský klášter na Starém Brně. Původní gotický klášter cisterciaček s katedrálou Nanebevzetí Panny Marie založila v roce 1323 Eliška Rejčka. V roce 1783 byl nařízením císaře Josefa II ženský klášter zrušen a přesídlili do něho augustiniáni z Moravského náměstí v Brně. Tento řád byl velmi významný a bohatý. Chrám uvnitř vyzdobili barokně, včetně druhého, stříbrného oltáře, kterému vévodí obraz Černé Madony, která je považována za palladium, ochránkyni města Brna, je z roku 1356 a řádu ji daroval sám Karel IV.
   Mezi nejvýznamnější představitele řádu patří Gregor Johann Mendel, 1822 – 1884, významný moravský přírodovědec, zakladatel genetiky, objevitel základních zákonů dědičnosti, biolog, matematik, botanik a meteorolog. Působil jako učitel, mnich, kněz a později jako opat tohoto kláštera. Zahradou jsme prošli ke včelínu, který byl postaven v roce 1871 podle jeho plánu, měl zde až padesát včelstev, zajímal se o křížení včel a zkoumal jejich nemoci. Ve včelíně měl i malou pracovnu. Na místě Mendelova skleníku nyní stojí nový krásný skleník, v něm se loni konaly oslavy, jsou zde moderní panely k uctění 200 let narození J. G. Mendela a model sochy hrášku, která nyní zdobí opravené Mendelovo náměstí.   Po prohlídce opatství jsme přešli na oběd do pivovarské restaurace.
    Na 13 hodin jsme měli objednanou první prohlídku vily Tugendhat, ostatní se šli podívat do zahrady a k vile Löw – Beer, také do cukrárny. Během odpoledne jsme se vystřídali. V roce 1928 vypracoval německý architekt Ludwig Miese van der Rohe návrh stavby funkcionalistické vily pro manžele Gretu a Fritze Tugendhatovy. Parcelu ve svahu v Černých polích a neomezené finance dostali manželé jako svatební dar od rodičů nevěsty Löw – Beerových. V pohledu z ulice působí vstupní část vily jako přízemní budova. Vila je trojpodlažní, zasazená do svahu, má ocelovou nosnou konstrukci, železobetonové zdivo, podlahové vytápění, v hlavní obytné části je sedm obrovských oken, od stropu až k podlaze, aby nic nerušilo výhled. Jsou zde použité nejdražší materiály – italský travertin, polodrahokam aragonit na známé stěně, vzácné dřeviny na obložení stěn a důmyslný vestavěný nábytek. I mobilní nábytek byl navržen architektem. Linie stavby jsou čisté, jednoduché a působí velmi moderně i dnes. Hlavní přístup do vily je z ulice, je zde vstupní hala, pokoje dětí, rodičů a samostatné koupelny. Po točitém schodišti se sestupuje do velkého obytného prostoru, v zadní části je pracovna, velká knihovna a zimní zahrada. Před onyxovou stěnou je originální sedací nábytek a hlavně nádherný pohled do zahrady a na Brno. Za důmyslnou půlkruhovou stěnou je jídelna s kulatým stolem pro 12 osob. Od tohoto prostoru je oddělená kuchyň a zázemí pro personál. Ve spodním patře vily je technické zázemí. Tohoto přepychu si rodina majitelů užívala jen do roku 1938, kdy museli jako Židé opustit republiku, za války zde byli Němci, po válce soukromá taneční škola a jiné. V roce 1968 byla vila prohlášena za kulturní památku, v roce 2001 byla vila Tugendhat jako jediná památka moderní architektury v ČR zapsaná do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Mezi léty 2010 a 2012 probíhala velmi nákladná památková obnova, nyní slouží vila jako muzeum a k reprezentaci města Brna.

   Přes počáteční obavy se horko dalo vydržet, měli jsme velmi pěkné zážitky z celého dne. Velké poděkování patří firmě Dopaz a jejímu řidiči, vždy nám na čas přistavil klimatizovaný autobus a hlavně jsme se v pohodě a bezpečně vrátili.

Za Nové sdružení ZP Ing. Jaroslava Konůpková, foto Zdeňka Gernešová a Marie Králová