Slunce pálilo už od rána, dojeli jsme brzy, sedli jsme si na nádvoří hradu, popřáli jsme ještě jednou panu Ottovi Stránskému k 90. narozeninám, dostali jsme od něho malého panáčka a ode mě věnečky.
Prohlídka hradu Sovinec začínala až na pátém nádvoří. Hrad byl založen kolem roku 1330 bratry z rodu Hrutoviců na vrcholu skaliska, vévodí mu válcová věž bergfrit. Hrad byl postupně opevňován a dostavován, mezi majiteli byli i pánové z Kunštátu nebo Boskovic. V 16. století bylo dostavěno 4. nádvoří s renesančním palácem a parkánovými ochozy. V roce 1623 získal hrad Řád německých rytířů, z hradu se stala moderní pevnost, dobyli ho sice Švédové, ale do 18. století sloužil jako řádová pevnost, později zde byl řádový seminář. V roce 1939 byl řád zrušen, na hradě za války sídlil wehrmacht. V květnu 1945 hrad vyhořel, byl zestátněn, od roku 1965 je ve správě Bruntálského muzea, které ho dosud opravuje.
   Obědvali jsme přímo na hradě. Odpoledne jsme strávili v arboretu Makču Pikču kousek pod hradem Sovinec. Bývalou skládku odpadů na tento krásný park přestavěl pan Ing. Radim Slabý s rodinou. Za velkého vedra jsme se snažili celý kopec zdolat a prohlédnout, chodníky vedou podél kamenných zídek, rostliny jsou sázené do přírodních kompozic, je zde sbírka asi 3200 druhů rostlin, i velmi exotických, které zde v čedičovém substrátu léta přezimují. Mají zde blahočety, fíkovníky, venkovní kaktusy, vřesoviště, masožravé rostliny, skalničky, sbírku růží, velmi jsme obdivovali obrovské bahenní ibišky. Potom byl čas na kávu a nakupování rostlin domů, také bychom tu krásu chtěli mít na zahrádce.
   Prožili jsme krásný den plný zážitků, děkuji všem účastníkům zájezdu, šikovnému řidiči firmy DOPAZ a milým průvodcům.

                                              Za Nové sdružení ZP Ing. J. Konůpková, foto Z. Gernešová